Přeskočit na obsah

První model

Celý postup modelování od začátku do konce – geometrie, průřezy, podpory a klouby – na konstrukci tak malé, že ji zkontrolujete ručně.

Modelování 3 min čtení

Rychlý start ukazuje, kam kliknout. Tato stránka vysvětluje rozhodnutí, která za těmi kliknutími stojí, na stejném rámu haly.

Nástroje pro modelování najdete na kartě Domů: skupina Geometrie (Uzel, Prut, Deska), Podpory, Zatížení, Knihovna materiálů a průřezů a skupina Úpravy.

Editor na kartě Domů s otevřeným příkladem ocelové haly: nástroje modelování v pásu karet, zatížení střechy na modelu a celkový posun ve druhém okně.

Karta Domů s příkladem ocelové haly otevřeným jen pro čtení.

  1. 1Geometrie. Uzel, Nosník a Deska: tři věci, které kreslíte. Malé počítadlo ukazuje, kolik jich model obsahuje.
  2. 2Podpory. Předvolby Kloub, Posuvná, Vetknutí a Pružina, Vlastní podpora pro libovolnou kombinaci šesti směrů a Liniová podpora.
  3. 3Zatížení. Osamělá, spojitá a plošná zatížení, zadávaná do aktivního zatěžovacího stavu zvoleného vedle.
  4. 4Generovat. Celé konstrukce z několika rozměrů – příhradové nosníky, rámy, oblouky, rošty, stožáry, kopule a skořepiny – vložené do modelu. Tady je šedé, protože příklad je jen pro čtení.
  5. 5Chci vlastní kopii. Příklad se otevírá jen pro čtení. Tímto ho zkopírujete do projektu na svém účtu a můžete ho upravovat.
  6. 6Zatížení na modelu. Zadaná zatížení se kreslí na prutech, na které působí, s popiskem, v aktivním zatěžovacím stavu.
  7. 7Okno s výsledky. od zatížení střechy.
  8. 8Měřítko deformace. Přetvořený tvar je pro čitelnost zvětšený (zde 100×). Posuny odečítejte z legendy nebo z tabulky, nikdy z obrázku.
  9. 9Legenda. Stupnice izoploch s jednotkami. Modrá je nejmenší hodnota, červená největší.

Geometrie: uzly a pruty

Prut je zadán svými koncovými body. Dva pruty nakreslené do stejného bodu sdílejí uzel a jsou spojité: moment jimi prochází, dokud neřeknete jinak kloubem.

Toto jediné pravidlo stojí za většinou prvních překvapení:

Co jste nakresliliCo model udělá
Příčel končí ve stejném bodě jako sloupTuhý momentový spoj
Příčel končí 5 mm před sloupemNic není spojeno; rám je mechanismus
Nosník kříží jiný nosník bez uzluProcházejí skrz sebe, nespojené
Nosník rozdělený v mezilehlém bodě na dvaStejné chování, jedno místo výsledků navíc

Zadávejte souřadnice nebo se přichytávejte k importovanému výkresu a problém zmizí. Přichytávání není pohodlí, ale způsob, jak udržet skutečné spojení prvků. Viz Výkresy a přichytávání.

Když už se to pokazilo, opravou je Model › Úpravy › Sloučit uzly: spojí každou dvojici uzlů, které jsou k sobě blíž než zadaná tolerance, na výběru nebo na celém modelu, včetně podpor a zatížení. Než cokoli změní, ukáže, kolik shluků našel a které pruty by zůstaly s nulovou délkou. Ve stejné skupině je Rozdělit prut pro rozdělení prutů na stejné úseky tam, kde zatížení nebo ztužidlo potřebuje uzel, Zarovnat pro srovnání vybraných uzlů na jednu souřadnici X, Y nebo Z, a Mřížka uzlů pro zaokrouhlení souřadnic na mřížku po hrubém obkreslení.

Osy prutů, ne obrysy

Pruty se modelují ve svých osách. Rozpětí 12 m mezi osami sloupů je delší než světlé rozpětí mezi líci sloupů, takže model hlásí momenty v ose, zatímco skutečný prut má podporu konečné šířky.

U ocelových rámů se tento rozdíl obvykle přijímá. U silně zatížených betonových prvků na širokých podporách ne: návrhový moment čtěte na líci podpory, ne v uzlu, a uveďte, který jste použili.

Průřezy a materiály

Přiřaďte oboje každému prutu. Průřez nese , , , a průřezové moduly; materiál nese , , , objemovou hmotnost a pevnost, se kterou počítají posudky.

Definujte jednou, používejte všude. Změna IPE 400 na IPE 450 v seznamu průřezů se promítne do každého prutu, který průřez používá, a nic není třeba překreslovat.

Lokální osy

Každý prut má vlastní souřadnicový systém: podél prutu, a v průřezu. Dva důsledky:

  • Ohyb k silné a slabé ose se podle něj řídí. Sloup otočený o 90° kolem vlastní osy má silnou osu v druhém směru a ani geometrie, ani výpočet si nebudou stěžovat.
  • Zatížení lze zadat v lokálním nebo globálním směru. Zatížení „dolů“ na šikmé příčli znamená v každém systému něco jiného: globální pro tíhu, lokální pro něco, co působí kolmo na prut, třeba vítr na rovinu střechy.

Při modelování čehokoli šikmého nebo otočeného si lokální osy zobrazte. Viz Znaménkové konvence.

Podpory

Šest stupňů volnosti na uzel, každý volný nebo vázaný, nebo s tuhostí pružiny. Tři obvyklé idealizace:

IdealizaceVazbaPoužijte, když
KloubJen posunyPatní plechy s běžnými kotvami, styčníky příhradoviny
VetknutíPosuny i pootočeníPrvky zabetonované do masivního základu
PružinaCokoli, s tuhostíVše mezi tím a každá patka na zemině

Skutečné podpory jsou téměř vždy někde mezi kloubem a vetknutím. Běžná praxe je zvolit idealizaci, která je na straně bezpečné pro posuzovaný účinek – kloub pro moment ve sloupu a pro vodorovný posun, vetknutí pro návrhový moment základu – a v protokolu uvést, kterou jste použili a proč.

Klouby

Kloub ruší spojitost na konci prutu: obvykle moment, občas osovou nebo smykovou sílu. Používejte je pro skutečně kloubové přípoje, dilatační spáry a vedlejší prvky, které nesmějí přitahovat moment.

Kontrola před zatížením

  • Každý prut má průřez a materiál.
  • Každý uzel, který má být spojen, spojen skutečně je.
  • Podpory někde v konstrukci vážou všech šest globálních směrů.
  • Klouby jsou záměrné a žádný prut není bez důvodu uvolněn na obou koncích.
  • Lokální osy šikmých a otočených prutů míří tam, kam si myslíte.
  • Vlastní tíha je započtena jednou, a jen jednou.

Našli jste na této stránce chybu nebo nejasnost? Napište nám a opravíme to.