První model
Celý postup modelování – geometrie, průřezy, podpory a uvolnění – na konstrukci tak malé, že ji lze zkontrolovat ručně.
Modelování 4 min čtení
Rychlý start ukazuje, kam kliknout. Tato stránka vysvětluje, jaká rozhodnutí za jednotlivými kroky stojí. Pracuje se stejným rámem haly.
Nástroje pro modelování jsou na kartě Domů pásu karet: skupina Geometrie (Uzel, Prut, Deska), Podpory, Zatížení, Knihovna s materiály a průřezy a skupina Úpravy.
Karta Domů s příkladem ocelové haly otevřeným jen ke čtení.
- 1Geometrie. Uzel, Prut a Deska: tři objekty, které kreslíte. Malá počítadla ukazují, kolik jich model obsahuje.
- 2Podpory. Předvolby Kloub, Posuvná, Vetknutí a Pružina, Vlastní podpora pro libovolnou kombinaci šesti směrů a Liniová podpora.
- 3Zatížení. Osamělá, spojitá a plošná zatížení zadávaná do aktivního zatěžovacího stavu, který zvolíte vedle.
- 4Generovat. Celé konstrukce z několika rozměrů – příhradové nosníky, rámy hal, oblouky, rošty, stožáry, kopule a skořepiny – vložené do modelu. Zde je tlačítko neaktivní, protože příklad je jen ke čtení.
- 5Chci vlastní kopii. Příklad se otevírá jen ke čtení. Tímto tlačítkem ho zkopírujete do projektu ve svém účtu a můžete ho upravovat.
- 6Zatížení na modelu. Zadaná zatížení aktivního zatěžovacího stavu se kreslí s popisky na prutech, na které působí.
- 7Okno s výsledky. od zatížení střechy.
- 8Měřítko deformace. Deformovaný tvar je pro názornost zvětšený (zde 100×). Posuny odečítejte z legendy nebo z tabulky, nikdy z obrázku.
- 9Legenda. Barevná škála izoploch s jednotkami. Modrá odpovídá nejmenší hodnotě, červená největší.
Geometrie: uzly a pruty
Prut je určen svými koncovými body. Dva pruty nakreslené do stejného bodu sdílejí uzel a jsou v něm spojité: moment uzlem prochází, pokud spojitost nepřerušíte uvolněním.
Z tohoto jediného pravidla plyne většina překvapení, na která začátečník narazí:
| Co jste nakreslili | Jak se model chová |
|---|---|
| Příčel končí ve stejném bodě jako sloup | Tuhý (momentový) styčník |
| Příčel končí 5 mm před sloupem | Pruty nejsou spojené, rám je mechanismus |
| Nosník kříží jiný nosník a v průsečíku není uzel | Pruty se navzájem míjejí, nejsou spojené, a kontrola modelu upozorní |
| Nosník je v mezilehlém bodě rozdělen na dva | Chování se nemění, přibude jedno místo s výsledky |
Pokud zadáváte souřadnice nebo se přichytáváte k importovanému výkresu, tento problém nevzniká. Přichytávání tedy není jen pohodlí, ale zajišťuje, že pruty jsou opravdu spojené. Viz Výkresy a přichytávání.
Pokud už se chyba stala, opravíte ji příkazem Model › Úpravy › Sloučit uzly. Ten ve výběru nebo v celém modelu spojí každou dvojici uzlů, které jsou k sobě blíž než zadaná tolerance, a převezme i jejich podpory a zatížení. Než cokoli změní, zobrazí náhled: kolik shluků uzlů našel a které pruty by po sloučení měly nulovou délku. Ve stejné skupině je dále Rozdělit prut, který rozdělí pruty na stejné úseky tam, kde je potřeba uzel pro zatížení nebo ztužidlo, Zarovnat, který vybrané uzly posune na jednu souřadnici X, Y nebo Z, a Mřížka uzlů, který po hrubém obkreslení zaokrouhlí souřadnice na rastr. Model › Připojení › Propojit křížení dá křížícím se prutům společný uzel.
Číslování
Model › Organizace › Přečíslovat uspořádá ID, která čtou lidé. Opravit duplicity dá prvkům se stejným ID vlastní čísla; to se hodí, když dva lidé přidávají objekty odděleně, a kontrola modelu to hlásí jako Duplicitní ID. Uzavřít mezery očísluje řadu znovu od 1: uzly od nejnižšího podlaží výš, pak podél Y, pak X, pruty a desky podle jejich uzlů. Vlastní názvy zůstanou a vazby mezi objekty se nemění. Dříve vytvořené exporty a zprávy si ponechají stará čísla. Diagnostika ve stavovém řádku a dialogy IFC, SAF a statického výpočtu sem odkazují, když duplicity brání v další práci.
Modelování v osách prutů
Pruty se modelují ve svých osách. Rozpětí 12 m mezi osami sloupů je delší než světlé rozpětí mezi líci sloupů, takže model udává momenty v ose podpory, přestože skutečný prut je uložen na podpoře konečné šířky.
U ocelových rámů se tento rozdíl obvykle zanedbává. U silně zatížených betonových prvků na širokých podporách už ne: návrhový moment odečtěte v líci podpory, ne v uzlu, a uveďte, kterou hodnotu jste použili.
Průřezy a materiály
Každému prutu přiřaďte průřez i materiál. Průřez obsahuje , , , a průřezové moduly, materiál , , , objemovou hmotnost a pevnost, se kterou pracují posudky.
Průřez i materiál stačí definovat jednou a používat je opakovaně. Když v seznamu průřezů
změníte IPE 400 na IPE 450, změna se projeví u všech prutů s tímto průřezem a nic
není třeba překreslovat.
Lokální osy
Každý prut má lokální souřadnicový systém: osa leží v ose prutu, osy a v rovině průřezu. Z toho plynou dva důsledky:
- Podle nich se rozlišuje ohyb k silné a ke slabé ose průřezu. Sloup pootočený o 90° kolem vlastní osy má silnou osu natočenou do druhého směru a neupozorní vás na to ani geometrie, ani výpočet.
- Zatížení lze zadat v lokálních nebo globálních směrech. Zatížení „dolů“ na šikmé příčli znamená v každém systému něco jiného: globální směr se použije pro tíhu, lokální pro zatížení kolmé k prutu, například vítr na rovinu střechy.
Při modelování šikmých nebo pootočených prutů si lokální osy zobrazte. Viz Znaménkové konvence.
Podpory
Každý uzel má šest stupňů volnosti. Každý z nich může být volný, vázaný, nebo mu lze přiřadit tuhost pružiny. Obvykle se používají tři idealizace:
| Idealizace | Vázané stupně volnosti | Kdy ji použít |
|---|---|---|
| Kloub | Jen posuny | Patní plechy s konstrukčními kotvami, styčníky příhradových konstrukcí |
| Vetknutí | Posuny i pootočení | Pruty zabetonované do masivního základu |
| Pružina | Libovolné, se zadanou tuhostí | Všechno mezi kloubem a vetknutím a každá patka uložená na zemině |
Skutečné podpory leží téměř vždy někde mezi kloubem a vetknutím. Běžně se volí idealizace, která je na straně bezpečnosti pro posuzovaný účinek – kloub pro moment ve sloupu a pro vodorovný posun, vetknutí pro návrhový moment základu – a ve statickém výpočtu se uvede, která byla použita a proč.
Uvolnění
Uvolnění přeruší spojitost na konci prutu, obvykle v momentu, výjimečně v normálové nebo posouvající síle. Používá se u skutečně kloubových přípojů, u dilatačních spár a u vedlejších prutů, které nesmějí přebírat moment. Kloub může ležet i v poli prutu; viz Klouby.
Kontrola před zadáním zatížení
- Každý prut má přiřazený průřez a materiál.
- Každý uzel, který má být spojený, spojený opravdu je.
- Podpory v konstrukci jako celku vážou všech šest globálních směrů.
- Uvolnění jsou zadaná záměrně a žádný prut není bez důvodu uvolněn na obou koncích.
- Lokální osy šikmých a pootočených prutů směřují tam, kam předpokládáte.
- Vlastní tíha je započtena právě jednou.
Našli jste na této stránce chybu nebo nejasnost? Napište nám a opravíme to.
