Přeskočit na obsah

Zatížení teplotou

Rovnoměrná změna teploty a teplotní gradient po výšce průřezu – jak působí na volnou a na vázanou konstrukci a jaké součinitele použít.

Zatížení a kombinace 4 min čtení

Zatížení teplotou nevyvolá v konstrukci, která se může volně deformovat, žádné síly, zatímco v konstrukci, které je v deformaci bráněno, vyvolá síly velké. Proto se výsledky od tohoto zatížení vykládají chybně častěji než u jiných typů: u prostého nosníku rovnoměrně ohřátého po celé výšce je nulový moment správný výsledek, a kdo čeká nenulovou hodnotu, považuje ho za chybu programu.

V Elementariu se teplota zadává na prut nebo na plochu jako rovnoměrná změna nebo jako gradient po výšce a obě složky patří do zatěžovacího stavu stejně jako kterékoli jiné zatížení. Nástroj najdete v Zatížení › Zadání › Spojité zatížení, ve stejném rozevíracím seznamu jako liniová zatížení.

Dvě složky zatížení teplotou

SložkaVyvolané přetvořeníVolná konstrukceVázaná konstrukce
Rovnoměrná změna Poměrné přetvoření v ose Prodlouží se nebo zkrátí, bez silNormálová síla
Gradient po výšce Křivost Prohne se, bez momentuMoment

Pro rovnoměrnou změnu teploty:

Pro gradient, kde je rozdíl teplot obou povrchů:

Rovnoměrná ΔTVOLNÝΔLΔL = α·ΔT·L, bez sílyVÁZANÝN = −E·A·α·ΔT (tlak)Gradient ΔT/hVOLNÝκ = α·ΔT/h, bez momentuVÁZANÝM = E·I·α·ΔT/h po celé délce prutu
Zatížení teplotou se skládá z rovnoměrné změny a z gradientu po výšce průřezu. Volný prut se jen přetvoří a nepřenáší žádnou sílu; pokud se přetvoření zabrání, vyvolá stejné přetvoření normálovou sílu nebo moment. Nakresleno pro ohřátí, horní povrch je teplejší než dolní.

Skutečný prut bývá jen zřídka zcela volný, nebo zcela vázaný. Spojitý nosník ohřátý na horním povrchu se může volně prodloužit, takže vyvolá jen posun; jeho křivosti ale brání vnitřní podpory, takže gradient vyvolá momenty. Řešič to z modelu spočítá sám; vzorce slouží k posouzení, zda je výsledek věrohodný.

Součinitele teplotní roztažnosti

Součinitel je vlastností materiálu. Hodnoty podle EN 1991-1-5:

Materiál 1/°C
Konstrukční ocel12 × 10⁻⁶
Beton10 × 10⁻⁶
Hliník24 × 10⁻⁶
Dřevo, rovnoběžně s vlákny5 × 10⁻⁶
Korozivzdorná ocel16 × 10⁻⁶

Pro spřažené ocelobetonové konstrukce dovoluje EN 1994 uvažovat pro oba materiály hodnotu 10 × 10⁻⁶, takže není třeba rozlišovat hodnoty, které jsou beztak nejisté.

Řádové hodnoty

Ocelový prut délky 20 m, plně vázaný, oteplení o 30 °C:

To je třetina meze kluzu oceli S235 – jen od jednoho letního odpoledne, pokud se nic nemůže posunout. Proto se navrhují dilatační spáry a proto model, jehož podpory vážou konstrukci víc než skutečná ložiska, ukazuje síly od teploty, které v konstrukci nikdy nevzniknou.

Tentýž prut s jedním volným koncem se prodlouží o a nepřenáší žádnou sílu.

Volby při modelování

Rozhodující jsou podpory. Zatížení teplotou prověří idealizaci podpor důkladněji než kterýkoli stav od tíhy. Řada kloubově uložených patek sloupů podél dlouhé budovy brání v roztažení celé stropní desce; skutečné patní plechy s oválnými otvory nebo skutečné sloupy, které se ohnou, nikoli.

Realistický mezistupeň představují pružiny. Sloup, který se ohybem přizpůsobí roztažení stropu, odpovídá vodorovné pružině o tuhosti ; ložisko se známou smykovou tuhostí je pružina téže tuhosti. Nahrazením kloubu pružinou se z neomezené síly od teploty stane konečná síla, kterou lze posoudit.

Gradienty na plochách působí stejně jako na prutech: deska teplejší nahoře než dole se snaží prohnout a moment vzniká tam, kde je jí v prohnutí bráněno (spojitostí přes podpory nebo stěnou podél okraje).

V každém zatěžovacím stavu jen jedna teplota. Léto a zima jsou dva stavy ve výlučné skupině, aby je generátor kombinací považoval za alternativy a nesčítal oteplení s ochlazením.

Kombinace

Podle EN 1990 je zatížení teplotou proměnné zatížení s vlastními součiniteli ψ (doporučené hodnoty , , ) a v kombinacích vystupuje jako hlavní nebo vedlejší zatížení stejně jako ostatní. Generátor kombinací to zajistí, jakmile je stav ve správné skupině. Hodnoty součinitelů jsou pole kombinace, která lze upravit, a národní příloha je může stanovit jinak.

V rámových konstrukcích budov zatížení teplotou v MSÚ obvykle nerozhoduje, v MSP však často: pohyby v dilatačních spárách, trhliny ve vázané desce, síly na ložiska. Výsledky proto prohlédněte nejprve v kombinacích pro použitelnost.

Kontrola výsledků od teploty

Co program neuvažuje

  • Požár. Snížení tuhosti a pevnosti za zvýšených teplot se neuplatňuje; materiál je lineárně pružný při jakékoli zadané teplotě.
  • Nestacionární vedení tepla. Do výpočtu vstupuje přímo zadaná teplota; z okolních podmínek ani z expozice se nic nepočítá.
  • Nelineární průběh teploty po výšce průřezu. Gradient je lineární, jak předpokládá zjednodušený postup EN 1991-1-5 pro pozemní stavby.

Související

Zatěžovací stavy popisují další typy zatížení, Podpory a klouby pružiny, díky nimž vycházejí síly od teploty konečné. Předepsaná přemístění jsou dalším zatížením, které je samo v rovnováze, a pokles podpory se chová stejně.

Našli jste na této stránce chybu nebo nejasnost? Napište nám a opravíme to.