Posudky použitelnosti
Průhyb, vodorovné posunutí a vlastní frekvence stropu posuzované v MSP po jednotlivých prutech podle národních příloh, EN 1993-1-4, IBC, AISC nebo EN 1995-1-1.
Posudky 7 min čtení
Posudek únosnosti ověřuje, zda prut nebo průřez neselže. Posudek použitelnosti ověřuje, zda se konstrukce v provozu chová přijatelně: zda průhyb stropu nezpůsobí trhliny v příčkách, zda se paždík opláštění neprohne natolik, že zasklení začne drnčet, a zda se rám nekmitá tak, že to uživatelé pocítí. Elementarium posuzuje tři takové jevy po jednotlivých prutech, vedle posudků únosnosti, a u každého uvádí totéž: vypočtenou hodnotu, mezní hodnotu a článek, ze kterého mezní hodnota pochází.
| Posudek | Co se vyhodnocuje | Moduly |
|---|---|---|
| Průhyb | Vlastní průhyb prutu mezi podporami, u konzoly průhyb volného konce | EN 1990 s předvolbami podle národních příloh · EN 1993-1-4 se sečnovým modulem · IBC, tab. 1604.3 · EN 1995-1-1, čl. 7.2 s dotvarováním |
| Vodorovné posunutí | Vodorovné posunutí sloupu na výšku podlaží a na celou výšku budovy | EN 1990 · AISC 360 |
| Vlastní frekvence stropu | Vlastní frekvence stropního nosníku odhadnutá z jeho průhybu | SCI P354 · AISC Design Guide 11 |
Založení posudku
Tlačítko Výpočet › Posudky › Použitelnost otevře posudek použitelnosti projektu, a pokud v projektu žádný není, výběr nového posudku. Zvolte modul. Posudek začne se všemi pruty a kombinacemi MSP projektu. Na kartě Nastavení vyberte Mezní hodnoty, tedy řádek normové tabulky, který odpovídá danému prutu, a podle potřeby zužte pruty a kombinace. Výsledky se zobrazí na kartě Výsledky v dialogu, v ukotvené Tabulce posudků vedle případných posudků únosnosti a v pohledu jako výsledek Stupeň využití.
Průhyb, vodorovné posunutí a frekvence čtou posuny, takže potřebují výpočet a nelze je spustit na ručně zadané síly.
Posudek použitelnosti je posudek jako každý jiný, a proto se započítává do počtu posudků na projekt podle tarifu: v tarifu Free jeden, se studentským účtem deset, v tarifu Pro bez omezení.
Každé kritérium ve vlastní kombinaci
EN 1990 nepředepisuje pro průhyb jedinou mezní hodnotu. Pro tentýž prut stanoví několik kritérií, z nichž každé se ověřuje v jiné kombinaci pro MSP, a posudek je vyhodnocuje odděleně:
| Kritérium | Kombinace | Obvyklý význam |
|---|---|---|
| Poškození nenosných konstrukcí | Charakteristická | Průhyb, který vznikne po osazení příček a provedení povrchových úprav |
| Pohoda uživatelů | Častá | Proměnná část průhybu, kterou uživatelé vnímají |
| Vzhled | Kvazistálá | Dlouhodobý celkový průhyb po odečtení nadvýšení |
Každé kritérium se ověřuje jen v kombinacích toho typu, pro který je stanoveno. Ručně sestavená kombinace typ nemá, a proto se v ní ověřují všechna kritéria. Vygenerované kombinace dostanou typ od generátoru – viz Automatické kombinace.
Generátor podle ASCE 7 vytváří pro použitelnost kombinace D + L, D + (Lr, S nebo R), D + 0,5L a D + 0,5L + 0,42W.
Průhyb
Co se měří
Mezní průhyb vztažený k rozpětí omezuje vlastní ohyb prutu. Každý úsek mezi podporami se proto měří od spojnice jeho posunutých konců, jak to znázorňuje EN 1990, obr. A1.1. Nosník uložený na průvlaku, který se prohne o 10 mm, těchto 10 mm do svého průhybu nezahrnuje; ty patří do posudku průvlaku.
Průhyb konzoly se měří od posunuté polohy podpory, rovnoběžně s nedeformovanou osou. Pootočení podpory je tedy součástí průhybu volného konce – často jeho větší částí, pokud se sousední pole nadzvedává. Právě k tomuto celkovému průhybu se vztahují tabulky, které u konzoly dosazují dvojnásobnou délku.
Každé kritérium vyhodnocuje jednu složku průhybu. Ta se znovu sečte ze zatěžovacích stavů dané kombinace, přičemž ostatní stavy se vynechají:
| Složka | Význam | Kde se používá |
|---|---|---|
| Celkový průhyb | Všechny zatěžovací stavy kombinace | EN w_tot, EN 1995 w_inst |
| Celkový průhyb po odečtení nadvýšení | Celkový průhyb zmenšený o nadvýšení prutu | EN 1990 w_max |
| Proměnná zatížení | Jen zatěžovací stavy proměnných zatížení | EN 1990 w₃, ČSN δ₂, UK NA |
| Jedno proměnné zatížení | Nejnepříznivější jednotlivé proměnné zatížení | DS/EN 1993-1-1 DK NA |
| Užitné / sníh nebo vítr | L nebo Lr; S nebo W | IBC, tab. 1604.3 |
| Podíl D + L s dotvarováním | IBC, poznámka d |
Nikdy nejde o rozdíl dvou kombinací. Odečtení výsledku „jen stálé zatížení“ od celkového průhybu dá chybnou hodnotu, jakmile byly obě kombinace sestaveny s různými součiniteli.
Maximum mezi výpočetními body se určí proložením paraboly třemi hodnotami kolem největší z nich. Hladké maximum se tak odhadne lépe, než kdyby se vzala hodnota v nejbližším bodě.
Předvolby
| Modul | Zdroj předvoleb | Příklady |
|---|---|---|
| Průhyb (EN 1993-1-1 / EN 1990) | Tabulky národních příloh: CZ, UK, FR, PL, DK, NL, AT, BG, ES, FI, HU, IS, IT, LV, NO, RS, SE a SI | CZ: vaznice δ₂ ≤ L/200, stropní průvlaky L/400; UK: křehké povrchové úpravy L/360 |
| Průhyb korozivzdorné oceli (EN 1993-1-4) | Stejné řádky jako EN 1990, se sečnovým modulem | Viz Korozivzdorná ocel |
| Průhyb (IBC) | IBC 2021/2024, tab. 1604.3 | Stropní prvky L/360 od užitného zatížení, L/240 od D + L |
| Průhyb dřeva (EN 1995-1-1) | EN 1995-1-1, čl. 7.2, tab. 7.2 | Dřevěné prvky: , a s třídou provozu a součinitelem |
Modul EN 1990 posuzuje ocel a hliník, modul EN 1995 dřevo. Nový posudek začíná na obecném řádku pro stropy podle své národní přílohy. EN 1993-1-1, čl. 7.2.1(1)B ponechává meze na dohodě pro každý projekt, a kde pro přílohu tabulku nemáme, například u Německa, jehož příloha žádnou neuvádí, začíná posudek na Vlastní mezní hodnotě bez čísla a dokud ji nezadáte, výsledek nedá. Vlastní mezní hodnota umožňuje zadat vlastní , absolutní horní mez v milimetrech, součinitel pro konzoly (výchozí 2) a to, zda se odečítá nadvýšení.
Řádky z novějšího vydání EN 1990, které dosud neplatí, nový posudek nenastavují. Zůstávají v nabídce, aby je posudek, který už na některém z nich stojí, dál četl, a jsou tak označené.
Údaje o prutu pro posudek
Vyberte prut a v panelu Vlastnosti rozbalte skupinu Použitelnost:
- w_c – nadvýšení, se kterým se prut vyrábí, kladné směrem nahoru. Kritéria pro průhyb po odečtení nadvýšení ho odečítají.
- Působí jako – Podle podpor (výchozí: posudek si úseky mezi podporami určí sám), Pole (drženo na obou koncích) nebo Konzola — vetknutá v počátečním uzlu / Konzola — vetknutá v koncovém uzlu, pokud to ze samotných podpor modelu nevyplývá.
Vodorovné posunutí
Vodorovné posunutí se vyhodnocuje pro každý sloup zvlášť. Posudek založený na prutech tak nemusí uměle definovat podlaží:
- Mezipodlažní posunutí – vodorovná složka rozdílu posunů horního a dolního konce sloupu dělená jeho výškou. U sloupu na výšku jednoho podlaží je to přesně podle EN 1990.
- Celkové vodorovné posunutí – vodorovný posun horního konce sloupu dělený jeho výškou od úrovně základu. V úrovni vrcholu budovy je to celé budovy.
Dvě nastavení posudku určují, mezi kterými úrovněmi se měří, například u podpor v různých úrovních nebo u sklonité střechy:
- Úroveň základu: úroveň, od které se měří, ve svislém směru projektu. Pokud ji nezadáte, bere se nejnižší podpora v modelu.
- Úroveň vrcholu budovy: celkové posunutí se čte u sloupů, které k ní dosahují. Pokud ji nezadáte, bere se nejvyšší uzel modelu, takže ji zadejte tam, kde je tímto uzlem hřeben nebo atika, a nikoli vrchol budovy.
Mez vztažená jen k nečte ani jednu. Kde tabulka žádá celkové posunutí v každém podlaží, měří se výška každého podlaží od úrovně základu.
Vodorovný posun je výslednicí obou směrů, takže nikdy není menší než hodnota odečtená jen ve směru X nebo jen ve směru Y. Modul Vodorovné posunutí podle EN 1990 obsahuje tabulky národních příloh CZ, UK, FR, PL, DK, BG, ES, FI, IT, RS a SI. Kde pro přílohu tabulku nemáme, začíná na Vlastní mezní hodnotě bez zadání. Modul Vodorovné posunutí podle AISC 360 nabízí h/400, h/500 nebo h/600 podle komentáře L3 k AISC 360-22 a ASCE 7, čl. CC.2.2.
Vlastní frekvence stropu
Jde o orientační kontrolu, nikoli o ověření pohody osob. Základní vlastní frekvence stropního nosníku se odhadne z jeho průhybu od zatížení, které na něm v provozu skutečně působí:
Oba vztahy vycházejí ze stejné fyziky – pro rovnoměrně zatížený prostý nosník platí – a v obou se δ dosazuje jako absolutní průhyb včetně poklesu podpor. Nosník uložený na poddajných průvlacích má totiž skutečně nižší vlastní frekvenci než na tuhých. Stálé zatížení se uvažuje celé a přičte se podíl užitného zatížení (10 % u modulu EN, 20 % u AISC). Strop musí dosáhnout frekvence : 4 Hz v modulu EN, 3 Hz podle ČSN EN 1993-1-1, NA.2.24, a 3 Hz v modulu AISC.
Výsledky
Tabulka v dialogu čte řádky použitelnosti stejně jako řádky únosnosti a η je poměr vypočtené hodnoty a její meze. Po rozbalení řádku se zobrazí kritérium, kombinace, vyhodnocená složka průhybu, poloha na prutu a vstupy jako rozpětí nebo . Ukotvená Tabulka posudků řadí tytéž řádky vedle řádků únosnosti a místo třídy průřezu uvádí Vypočteno a Mezní hodnota: průhyb v milimetrech vedle mezní hodnoty přepočtené pro dané rozpětí. Totéž odvození obsahuje výpočetní list i statický výpočet.
Co se neposuzuje
- Zrychlení stropu a součinitel odezvy – viz výše.
- Šířka trhlin a průhyb betonových konstrukcí – modul pro beton program nemá, a podle EN 1992 se proto nic neposuzuje.
- Desky. Posudky pracují s pruty. Průhyb desky se odečte z izoploch a porovná se zvolenou mezní hodnotou; viz Lineární statika.
- Hromadění vody na střeše (ponding) a dlouhodobé účinky kromě dotvarování dřeva.
Související stránky
Posudky – co každý posudek uvádí a co znamená jeho verze modulu. Automatické kombinace – jak se generují charakteristické, časté a kvazistálé kombinace.
Našli jste na této stránce chybu nebo nejasnost? Napište nám a opravíme to.

