Ocel — AISC 360

Únosnost prutu podle kapitol D až H, LRFD nebo ASD — vzpěr v tlaku, klopení a všechny varianty C_b sepsané na jednom místě.

Posudky 4 min čtení

Modul aisc360.member-resistance ověřuje únosnost prutu podle AISC 360-22, kapitol D až H, v každém vzorkovaném řezu po délce prutu: tlak podle rovinného a prostorového vzpěru z kapitoly E a klopení v rámci kapitoly F, kam ho AISC řadí jako součást $M_{n}$ . Je to druhý ocelový modul Elementaria; prvním je EN 1993-1-1.

Nové posudky používají tento modul. Posudek vytvořený se starším modulem aisc360.member-strength si ho ponechá; viz Starší modul.

Co se posuzuje

Posudek	Kapitola	Co modul dělá
Tah	D2	Plastifikace plného průřezu, D2-1
Tlak	E3, E4, E7	Rovinný vzpěr k oběma osám z $L_{c} = k \cdot L$ ; prostorový vzpěr dvouose symetrických prutů (E4-2); štíhlé části na efektivní ploše, $P_{n} = F_{cr} A_{e}$
Ohyb	F2–F11	$M_{n}$ k oběma osám, včetně klopení
Smyk	G2–G6	Oba směry, včetně boulení stojiny ve smyku
Kroucení	H3	Volné kroucení (St. Venant) a interakce kroucení / smyk / ohyb podle H3-6 pro uzavřené průřezy HSS
Kombinace	H1.1	Osová síla s dvojosým ohybem, H1-1a a H1-1b

LRFD nebo ASD

Návrhová metoda je parametrem posudku. Oba postupy používají stejnou nominální únosnost $R_{n}$ :

Metoda	Účinek se porovnává s
LRFD	$ϕ R_{n}$
ASD	$R_{n} /Ω$

Součinitel průběhu momentu C_b

Únosnost při klopení závisí na tvaru momentového obrazce na úseku mezi body zajištění. S $C_{b} = 1.0$ se tato informace zahodí: u prostého nosníku se spojitým zatížením jde zhruba o 14 % únosnosti, u obrazce s koncovými momenty opačného znaménka o více než 100 %.

Elementarium už vzorkuje vnitřní síly v jedenácti řezech na každém prutu pro každou kombinaci, což je přesně to, co tyto vzorce potřebují. $C_{b}$ se proto odvozuje, neukládá: závisí na kombinaci zatížení a nikdy nemůže být vlastností prutu.

Publikované varianty se neshodují, volba vzorce je tedy na vás:

Metoda	Vzorec
`AISC F1-1`	Čtvrtinový vzorec, viz níže
`Serna et al.`	Kvadratický průměr týchž čtyř momentů. Reprodukuje klasické hodnoty pro obrazce s opačnými znaménky, kde je F1-1 výrazně konzervativní
`ψ formula`	$1.88 - 1.40 ψ + 0.52 ψ^{2} \leq 2.7$ , pouze pro lineární průběh; u zakřiveného průběhu se přejde na F1-1 a uvede se to
`Conservative`	$C_{b} = 1.0$ . Vždy přípustné, vždy bezpečné

AISC F1-1 z maximálního momentu na úseku a momentů ve čtvrtině, uprostřed a ve třech čtvrtinách:

C_{b} = \frac{12.5 M _{ma x}}{2.5 M _{ma x} + 3 M _{A} + 4 M _{B} + 3 M _{C}}

Nebo hodnotu zadejte sami tam, kde ji předepisuje praxe.

Osy

V aplikaci je $y$ vodorovná a $z$ svislá osa, silná osa má $I_{y}$ . AISC nazývá silnou osu $x$ :

Aplikace	AISC
$M_{y}$ (silná osa)	$M_{x}$
$M_{z}$ (slabá osa)	$M_{y}$

Odvození jsou zapsána v symbolech AISC ( $M_{r x}$ , $M_{c x}$ atd.), protože se tisknou do statického výpočtu podle AISC.

Vzpěrné délky

$L_{c}$ k oběma osám se bere ze stejných tří zdrojů jako u posudku podle Eurokódu: ze součinitelů $k_{y}$ a $k_{z}$ uložených na prutu, z pojmenovaného stabilitního výpočtu nebo z odhadu podle vetknutí konců. Součinitel zadaný v posudku pro jeden prut má přednost před všemi třemi. Délka pro klopení je $L_{b} = k_{L T} \cdot L$ z prutu. Viz Odkud se berou vzpěrné délky.

Co není pokryto

Každá z těchto položek se objeví jako zpráva u posudku, nikdy se mlčky nevynechá:

E5 jednotlivé úhelníky a E6 členěné pruty a ohybově-torzní tvary E4 pro jednoose symetrické a nesymetrické průřezy.
Kruhové duté průřezy s $D / t > 0, 45 E / F_{y}$ , které kapitola E nepokrývá. Takový prut se odmítne, místo aby se posoudil na plné ploše.
Truhlík se štíhlou stojinou, na který F7.3 nedosáhne.
D2-2, přetržení oslabeného průřezu. Není model spoje.
F9 / F10 T-profily, dvojité a jednotlivé úhelníky a profily U podle F2. U nich se přejde na moment na mezi kluzu s výrazným upozorněním, nikdy s tichou aproximací.
Vázané kroucení. Prutový prvek se šesti stupni volnosti přenáší jen volné kroucení (St. Venant).
Spoje, patní plechy, základy, únava a požár.

V odvození $C_{b}$ také není implementován obecný výraz López–Yong–Serna se součiniteli koncového vetknutí (pouze jeho tvar bez vetknutí) ani tabulky ECCS 119 / Galea, které navíc dávají $C_{2}$ pro příčná zatížení nepůsobící ve středu smyku. Obojí vyžaduje údaje o modelu, které Elementarium nenese: zajištění proti deplanaci a výšku působiště zatížení.

Starší modul

aisc360.member-strength bere tlak jako plastifikaci plného průřezu $F_{y} A_{g}$ , a interakci H1-1 tak dělí únosností, kterou žádný skutečný sloup nemá. Zůstává registrovaný, aby posudky, které s ním vznikly, reprodukovaly čísla, se kterými byly vydány. Takový posudek nabídne přechod na únosnost prutu; je to vaše rozhodnutí, protože kapitola E zvýší využití každého tlačeného prutu. Viz Verze modulů.

Našli jste na této stránce chybu nebo nejasnost? Napište nám a opravíme to.