Přeskočit na obsah

Lokální zjemnění

Kam prvky investovat, kde se tím nezdržovat a jak zjemnit síť, aniž byste zničili tvar prvků.

Síťování 2 min čtení

Rovnoměrné sítě jsou plýtvání. Zajímavé gradienty ve skutečné konstrukci leží na malé části její plochy (kolem podpor, otvorů a míst vnesení zatížení) a všude jinde je hrubá síť přesně stejně přesná.

Kde se zjemnění vyplatí

MístoProč
Kolem sloupů podpírajících lokálně podepřenou deskuStrmý gradient momentu; špičky záporných momentů jsou návrhový případ
Rohy otvorůKoncentrace napětí a ve skutečnosti trhliny
Místa vnesení zatíženíLokální ohyb, který globální síť rozmaže
Uzlová zatížení na plošeOsamělá síla na skořepině je singularita; o tom, co odečtete, rozhoduje síť
Žebra a průvlakyPrudká změna tuhosti podél linie s lokálním ohybem po obou stranách
Podpory všeho druhuGradient je nejvyšší tam, kde zatížení opouští konstrukci
Změny tloušťkyNespojitost v tuhosti
Vnitřní koutySkutečná koncentrace, ale viz výhrada k singularitám

Kde se nevyplatí

  • Střed pole rovnoměrně zatížené desky. Pole momentů je hladké; prvky navíc vám koupí třetí desetinné místo.
  • Rovnoměrné stěny mimo otvory. Chování v rovině je po celém panelu blízké lineárnímu.
  • Kdekoli čtete integrovanou veličinu (moment v návrhovém pruhu, reakci podél linie podpory), protože integrace lokální kolísání už zprůměrovala.

Jak zjemnit a nezničit síť

Na přechodu mezi jemnou a hrubou oblastí záleží stejně jako na jemné oblasti samotné:

  • Přechod odstupňujte. Skok z prvků 50 mm na 500 mm během jedné řady vytvoří špatně tvarované prvky přesně tam, kde se snažíte být přesní. Velikost snižujte postupně přes dvě nebo tři řady.
  • Ve zjemněné zóně držte prvky blízko čtverci. Zjemněná oblast z dlouhých úzkých prvků je horší než hrubá oblast ze čtvercových.
  • Zjemňujte oblast, ne linii. Zjemnění jediné řady prvků u podpory nechá gradient na hrubém sousedovi.
  • Zjemněnou zónu protáhněte nejméně o jednu až dvě tloušťky desky za daný detail.

Ukázkový postup pro lokálně podepřenou desku

  1. Nasíťujte celou desku zhruba na rozpětí/10.
  2. Zjemněte kolem každého sloupu v poloměru asi 1,5násobku tloušťky desky, přibližně na čtvrtinu globální velikosti.
  3. Odstupňujte přechod přes dvě řady prvků.
  4. Spočítejte a zkontrolujte konvergenci. Proveďte kontrolu konvergence na záporném momentu u jednoho reprezentativního sloupu.
  5. Pokud nezkonvergoval, zjemněte jen lokální zónu. Zjemňovat celou desku podruhé je málokdy důvod.

Zjemnění singularitu nezachrání

Ve skutečné bodové podpoře moment roste s každým zjemněním, bez omezení. To je signál přestat číst hodnotu v uzlu, ne zjemňovat dál: čtěte návrhový moment na líci, nebo integrujte přes návrhový pruh. Viz Volba velikosti prvku.

počet prvků na rozpětí (log) →výsledekpřesná hodnotaběžný bod: konvergujesingulární bod: stále roste
Ve vnitřním koutu, pod osamělým břemenem nebo v bodové podpoře je přesná hodnota nekonečná, takže zjemňování jen zvětšuje špičku. Uveďte hodnotu kousek od tohoto místa, nebo integrujte přes řez.

Našli jste na této stránce chybu nebo nejasnost? Napište nám a opravíme to.