Přeskočit na obsah

Lokální zjemnění

Kde síť zjemnit, kde to nemá smysl a jak zjemňovat, aby se nezhoršil tvar prvků.

Síťování 2 min čtení

Rovnoměrná síť je neúsporná. Výrazné gradienty se ve skutečné konstrukci soustřeďují na malou část její plochy (kolem podpor, otvorů a míst vnesení zatížení) a všude jinde dává hrubá síť stejně přesné výsledky.

Kde se zjemnění vyplatí

MístoDůvod
Kolem sloupů lokálně podepřené deskyStrmý gradient momentu; rozhodující jsou špičky záporných momentů
Rohy otvorůKoncentrace napětí, ve skutečnosti i trhliny
Místa vnesení zatíženíLokální ohyb, který globální síť rozmaže
Uzlová zatížení na plošeOsamělá síla na skořepině je singularita; odečtenou hodnotu určuje síť
Žebra a průvlakyNáhlá změna tuhosti podél linie s lokálním ohybem po obou stranách
Podpory všech typůGradient je největší tam, kde zatížení odchází z konstrukce
Změny tloušťkyNespojitost tuhosti
Vnitřní koutySkutečná koncentrace napětí, platí však výhrada k singularitám

Kde zjemnění nemá smysl

  • Střed pole rovnoměrně zatížené desky. Průběh momentů je hladký; další prvky zpřesní výsledek nanejvýš na třetím desetinném místě.
  • Pravidelné stěny mimo okolí otvorů. Stěnové působení je v celém poli blízké lineárnímu.
  • Integrované veličiny (moment v návrhovém pruhu, reakce podél liniové podpory), protože integrace lokální výkyvy sama zprůměruje.

Zjemnění bez zhoršení sítě

Na přechodu mezi jemnou a hrubou oblastí záleží stejně jako na jemné oblasti samotné:

  • Přechod odstupňujte. Skok z prvků 50 mm na 500 mm v jedné řadě vytvoří špatně tvarované prvky právě tam, kde potřebujete přesnost. Velikost zmenšujte postupně přes dvě nebo tři řady prvků.
  • Ve zjemněné oblasti udržujte prvky blízké čtverci. Zjemněná oblast z dlouhých úzkých prvků je horší než hrubá oblast ze čtvercových.
  • Zjemňujte plochu, ne linii. Při zjemnění jediné řady prvků u podpory musí gradient stejně vystihnout sousední hrubá řada.
  • Zjemněnou oblast protáhněte nejméně o jednu až dvě tloušťky desky za daný detail.

V programu se taková oblast zadává jako zjemnění sítě: cílová velikost prvku platí v celém kruhu, obdélníku, pásu nebo mnohoúhelníku vázaném na model a vně oblasti se velikost prvků postupně vrací k velikosti zadané pro desku.

Postup pro lokálně podepřenou desku

  1. Nasíťujte celou desku s velikostí prvku zhruba rozpětí/10.
  2. Zjemněte síť kolem každého sloupu v poloměru asi 1,5násobku tloušťky desky, přibližně na čtvrtinu globální velikosti prvku.
  3. Odstupňujte přechod přes dvě řady prvků.
  4. Spočítejte model a ověřte konvergenci. Proveďte kontrolu konvergence pro záporný moment u jednoho reprezentativního sloupu.
  5. Pokud výsledek nezkonvergoval, zjemněte jen lokální oblast. Zjemňovat podruhé celou desku je potřeba jen výjimečně.

Singularitu zjemnění neodstraní

Ve skutečné bodové podpoře roste moment s každým zjemněním sítě, a to bez omezení. Je to znamení, že hodnotu v uzlu nemáte odečítat, nikoli že máte dál zjemňovat: odečtěte návrhový moment na líci podpory, nebo moment integrujte přes návrhový pruh. V programu to zajistí hlavice sloupu nebo oblast vyhlazení. Viz Čtení singulárních bodů.

počet prvků na rozpětí (log) →výsledekpřesná hodnotaběžný bod: konvergujesingulární bod: stále roste
Ve vnitřním rohu, pod osamělým břemenem nebo v bodové podpoře je přesná hodnota nekonečná, takže zjemňování sítě jen zvětšuje špičku. Uveďte hodnotu v malé vzdálenosti od tohoto místa, nebo integrujte přes řez.

Našli jste na této stránce chybu nebo nejasnost? Napište nám a opravíme to.